Nový kůň
,,Vyhrála jsem moji první soutěž! To je bezva, příště můžu jít na vyšší stupeň!" jásala doma Týna, když sundávala Quintovi cestovní kamaše. ,,Já jsem na drezuře už taky byla jednou první, ale na příští sutěž pojedu až v létě." řekla Martina a projela si vlasy. Quint začal hrabat a švihat ocasem. ,,Až ho budeš odvádět, drž se na straně." poradila sestře Martina a šla domů. Quint začal ješě frkat. ,,No jo, už to bude, ale půjdeš na malou pastvu za Ceasarem a Silvou, jo?" domluvila mu Týna. Quint začal vyhazovat. ,,Co je furt?" řekla plaše Týna. ,,Asi bude hodně vystresovaný, víž že nesnáší jízdu autem." uslyšela tátu. ,,Ale na ZZVJ by v pohodě, ale teď." řekla Týna. ,,Buhví co se při cestě dělo. Mohl třeba spadnout, nebo se za něco chytit a teď ho to bolí a proto řádí." řekl táta a začal ho prohlížet. Quintovi se to moc nelíbilo a pořád pohazoval hlavou. ,,ŠŠŠ..." uklidňovala Quinta Týna. Když mu prohlížel levou zadní nohu, Quint začal vyhazovat a pořádně na ni nedošlápl. ,,Necítila jsi, že by při skoku troch zakulhal, nebo tak?" zeptal se táta. ,,Vlastně jo, po posledním skoku se v zádi trochu propadl, ale byl v pořádku." znervózněla Týna. Táta ho prohlížel a Quint švihal ocasem a pohazoval hlavou.,,Má to namožené, odveď ho do boxu a zítra na něm hold nepojedeš." vzdychl táta. Týna ho odvedla do boxu a smutně odnášela cestovní výstroj.
***
Týna otevřela oči a koukla na hodiny. ,,Půl jedenáctý?! Ty chraponi! Bejt vzhůru do půl jedný mi vážně nesvědší!" řekla týna a vstala z postele. Koukla z okna a uviděla jak martina odvádí Flower na pastvu. Promnula si oči a ivděla jak do dvora vjíždí přepravník. Rychle se převlékla a utíkala ven. ,,Mami, co, proč ten přepravník?"zeptala se udiveně Týna. ,,No, však sama uvidíš!" pousmála se mamka a šla zavřít bránu. ,,Tati, jestli je tam kůň, můžu ho vyvést?" zeptala se Týna táty, co řídil auto. ,,Jasně, jen se tam podívej." řekl táta a vystoupil z auta. Týna otevřela dveře od přepravníku, a v něm uviděla stát nádherného strakáče. Týna ho vyvedla a pořádně si ho prohlédla. ,,Líbí?" zeptala se jí mamka. ,,Je krásný, ale na Quinta nemá. Proč jste ho koupili?" zeptala se Týna. ,,Jeho majitelé se o něj nemohli starat, nýbrž byli moc staří. Nikdo ho nechtěl koupit, protože je prý nezvladatelný a že jestli ho někdo nekoupí, budou ho muset dát na jatka. bylo nám ho líto a vzali jsme si ho a navýc byl moc levný."žekla máma a pohladila nervózní koně po krku. ,,Je hodně nervózní, můžu si ho nechat na školení? Stejné to bylo i s Quintem, prosím!" ,,Tak jo, ale potom si ho možná vezme Leona, tvoje sestřenice. Ale moc bych v to nevěřila, neustále chce koně a nic o nich neví." řekl táta. ,,A kdyby ho nechtěla, mohl by zůstat? Byl by napůl můj a napůl Martiny. Je to Paint horse viď?" škemrala Týna. ,,Tak. šlo by to. Ano, je to Paint horse." řekla máma. ,,Můžu s ním začít hned?" zeptala se Týna. ,,Můžeš, ale víš jak začít, ne?" upozornil ji táta. ,,Jasně, usmála se Týna a odvedla hřebce do volného boxu. ,,A jak se vůbec jmenuje, že bych nechala chvíli v boxe, aby si zvyknul, pomohla bych vám s jeho věcma a udělala mu cedulky." zeptala se rodičů Týna. ,,Jmenuje se Mosio, ale nejdřív ho odstroj!" řekl jí táta a šel vynášet Mosiovy věci. ,,Rozkaz!" řekla Týna a šla odstrojit Mosia. Když byla hotová, dala Mosiovy vodu a seno, prohlédla si jeho nádherné postroje. Měl rozdvojený nánosník a univerzální sedlo a poprsníkem. ,,Možná, že bude někdy jezdit i bez rozdvojeného nánosníku a poprsníku." pomyslela si Týna a šla mu vyrobit cedulky. Mosio byl ve stáji s Quintem, který chtěl ven. Když byla Týna hotová, a přidělala k mosiovým věcím a stájovým dvířkám jeho jméno, šla i za Quintem, který jí s radostí přivítal. Poté ho odvedla na malou pastvu za Nobelem a Dynamikou. Nakonec se vrátila za Mosiem, u kterého stála Martina. ,,Nemyslela jsem si, že bude tak krásný." řekla, když uviděla Týnu. ,,Jo, je moc hezký a já ho jdu cvičit a hřebelcovat a jestli si ho nevezme Leona, bude můj a tvůj." řekla Týna a vešla do boxu, kde ho začala hřebelcovat. ,,Teď si bude zvykat na mě a až bude klidnější, tak bude zvyklí na všechny." řela Týna a dál se věnovala čištění. ,,Ty jo, mladší ségra a cvičí koně, zatím co já cvičím ty vycvičený." pomyslela si martina a šla čistit box Flower.
***
,,Jak se vede?" přišel se do kryté jízdárny podívat na Týna táta. ,,Jde to, už mi důvěřuje, mohl by si mi prosím do nést sedlo a uzdu?" zeptala se Týna a dál se věnovala Mosiovi. Odepla mu vodítko poodstoupila a Mosio za ní přišel a chodil. Poté jí táta donesl sedlo a uzdečku, vzala si od něj sedlo, dala mu jej bez poprsníku a zkoušela to znova, šlo mu to dobře a až na jedno vyhození byl hodný a klidný. Když za ní zase začal chodit, dala mu uzdečku s rozdvojeným nánosníkem. Byl hodný a Týna si troufla ho začít zatěžovat svojí váhou, jako při obsedání mladého koně. Sice byl trochu nervózní, ale klidně stál a týna se vyhoupla do sedla. ,,Když se udržím skákat bez sedla, tak tohle nebude nic." pomyslela si Týna a srovnala si otěže. Mosio se postavil na zadní, ale Týna se udržela, chvýli vyhazoval, ale pak se zklidnil a začal klidně chodit po okraji jízdárny. I klus zvládl a při cvalu to chvýli byl pěkný kozlík, ale Týna se shodit nedala a po chvíli krásně cválal. ,,Na nějaké soutěže bych ho nedávala, raději bych ho viděla jen tak cválat krajinou." řekla Týna tátovi. Poté slezla a sundala mu nánosník, svírající hubu Mosia a znovu se vyhoupla do sedla a mosio spokojeně přežvikoval udidlo. Když ho Týna brzdila, opíral se do otěží, ale ze své zkušenosti ho nenechala dělat takové hlouposti. Po hodině úspěšného ježdění slezla a nabýdla jízdu Martině, která před chvílí přišla. ,,Je to zlato, hlavně ho nenechej opírat se do udidla, zjistila jsem, že to dělá rád." poučila Martinu Týna. ,,Neměl ještě poprsník?" zeptala se Martina. ,,Ten toho ještě měl a nepotřeboval." pousmála se Týna a poodstoupila. Martina se srovala a pobídla Mosia do kroku. Mosio párkrát vyhodil a pak byl poslušný a deset minut ještě poslušně šlapal. To už pak Martina slezla a předala ho sestře. Týna ho odvedla na uvazoviště, odstrojila ho a poté ho odvedla na malou pastvu.
