Začátek naděje
Anna byla po přívozu Sorrela dost nervózní a byla u něho dlouho do noci, pak ji ale přemohl spánek a šla si lehnout. Zdálo se jí o Sorrelovi, jak dělá salto a strhává sebou zbylé koně. Ten obrázek jí ležel v hlavě neustále. Ráno se jí do školy vůbec nechtělo, byla unavená a zdála se být nějaká nachlazená, tak zůstala doma. Ještě dlouho ležela a poté šla za Sorrelem, který stál v boxu, nemocnou nohu pokrčenou a opřenou o kopyto. ,,Brzy přijede veterinář a udělá ti rentgen. Uzdravíš se, věř mi.“ Pohladila hřebce, který po ní prosebně koukal. ,,Musí to bolet, já vím, už jsem taky měla zlomeninu. Tam, když jsi skákal, zdálo se mi, jako by si vyhodil kloub, ale teď to tak nevypadá.“ Dodala. Uslyšela, jak se blíží mámino auto a rychle běžela do pokoje, kde si lehla a četla. ,,Ahoj zlato, je ti už líp?“ zeptala se máma. ,,Trochu jo. Kdy přijede veterinář?“ zeptala se. ,,Do deseti minut.“ Odpověděla.
***
,,Dobrý den, jak se má ten váš hřebec?“ zeptal se veterinář. ,,Nic moc, pojďte.“ Odpověděla máma. Veterinář vešel do boxu, kde neustále stejně stál Sorrel. Dal mu anestetika a připravil rentgen. ,,Jak to jde?“ přišla Anna. ,,Zrovna připravuji rentgen.“ Řekl veterinář. Pochvíli koně zrentgenoval. ,,Nevypadá to dobře, vůbec to nevypadá dobře. Má zlomenou nohu blízko u kloubu, má natrženou šlachu a dokonce ten kousek kloubu má posunutý.“ Vzdychl veterinář. ,,To je moc zlé, šla by léčba?“ zeptala se Anna. ,,No, pravděpodobnost uzdravení je téměř nulová, ale může se zkusit, i když pochybuji, že se uzdraví.“ Dodal a začal hřebci ošetřovat nohu. ,,Chudák můj!“ byla smutná i naštvaná Anna. ,,No jo no. Tak mi zkusíme léčbu“ Vzdychla mamka. ,,Dobře, zítra přijedu znova. Nyní mu ještě vezmu vzorek krve. Nashledanou.“ Řekl veterinář a odjel. ,,Je mi Sorrela moc líto, nemůžeme nic dělat.“ Vzdychla Anna a odešla do pokoje.
***
,,Tak co Sorrel?“ přijel Alex. ,,No, má zlomenou kost u kloubu, ten kousek kloubu má na nesprávném místě a ještě má natrženou šlachu.“ Vylíčila mu Anna. ,,Chudák kůň, takový bezvadný hřebec a on zkončí takto.“ Zklamal se, ,,Jdu ho zkontrolovat.“ Dodal. Anna vyšla ven a šla na pastvu pro Constellation. Vzala si ji, vyhřebelcovala, nasedlala a zavolala Alexe. ,,No, co je?“ zeptal se jí. ,,Pomůžeš mi s Constellation? Dnes jí chci obsednout“ odpověděla. ,,Klidně, jestli mě to odreaguje.“ Usmál se a šel se sestrou do kryté jízdárny. Anna se postavila do třmenu a zůstala tak. Alex uklidňoval Constellation a když se trochu zklidnila, Anna se vyhoupla do sedla a klisna se vzepjala. Alex jí uklidňoval a připnul jí lonč. Klisna neustále vyhazovala, ale po pěti minutách se uklidnila a začala poslušně klusat na lonči, jak se to učila. Pomalu nacválali a pak přešli opět do kroku, po chvíli Anna přitáhla otěže a řekla: Prrr.“ Klisna zvedla hlavu a zastavila. ,,To prodnešek stačí.“ Dodala. ,,Ok.“ Řekl Alex a poplácal klisnu.
***
Večer šla Anna opět za Sorrelem a nevypadal vůbec dobře. ,,Mám takový pocit, že to nedopadne dobře.“ Řekla mu a podívala se mu do jeho tmavého oka bez lesku. Sorrel měl uši po stranách jen s nimi mírně pohnul, když Anna mluvila. Dokonce ani nežral, což znamenalo, že není něco v pořádku. Anna zesmutněla a šla do postele.
knihy
(já jen já, 15. 12. 2009 17:50)