Nadějný kůň
Další den měla Anna velké štěstí. Ve škole se přerušila elektřina, tak šli domů v 11,50. Anna byla ráda, alespoň mohla trénovat svoji tříletou klisnu Constellation, kterou přivykala na sedlo. Doma byl nezvyklí klid, Anna si udělala úkoly a šla kydat boxy. Konečně vykydala a šla si pro Constellation. Constellation byla klisna palomina, měla hvězdičku ve tvaru psího čumáku a nosní pruh vypadající jako jednička. Anna ji vyhřebelcovala a nasadila jí sedlo s uzdečkou. Dovedla ji do kryté jízdárny, kde ji začala lonžovat a po chvíli ji vzala na dlouhé otěže. Cvičila s ní asi půl hodiny a pak jí pustila opět na pastvu. Zanedlouho přijel Alex. ,,Ahoj, ty už jsi vyčistila boxy? To je bezva, můžeme si vyjet, pojede i Laura. Co ty na to?“ ,,Myslím, že je to skvělí nápad.“ Odvětila Anna.
***
,,Tak koho bereme, myslím, že vezmeme koně mladé a pro Lauru můžeme vzít jednoho z našich drezurních koní.“ Navrhla Anna. Alex přikývl. ,,Beru Eclipse pro Lauru. Pro sebe si vezmu Voltage.“ Šel pro koně. Eclipse byla dvanáctiletá fríská klisna, trénována na drezúru. Voltage byl valach welsh=pard breda, světlí hněďák na western. ,,Ok, já si beru, třeba Sorrela.“ Řekla Anna a vyvedla ho z pastvy. ,,Tak jo, pomocí toho kamene vylezeme na koně a pojedeme na ranč. Jak řekl, tak udělali, vylezli na koně a klusem jeli na ranč. Sotva dojeli a vytáhli náčiní, přišla Laura. ,,Ahoj, už máte koně? Na kom pojedu.“ ,,Ahoj. Na Eclipse, na té černé.“ Řekl Alex. Vyhřebelcovali koně a vyčistili jim kopyta. Pak je osedlali a zamířili na louku. Klusali po zelené louce a dýchali vůni přírody. Pak nacválali. ,,Dáme si závod, kdo bude první u našeho stromu vyhrává!“ vybídl Alex a pobídl valacha do rychlejšího cvalu. Dívky se za ním rozběhli a najednou Sorrel rozšířil nozdry na maximum, uši položil na krk a nesmírnou rychlostí se prohnal kolem Voltage. Alex se za nimi díval a bál se o sestru. Anna se chytla přední rosochy a kůň se pod ní řítil dostihovou rychlostí. Běžel směrem k cross countryové dráze. ,,To hrazení nemůže přeskočit, je vysoké, pád bude drsný!“ pomyslela si Anna. Sorrel docválal k dráze a kupodivu se odrazil a přeletěl ohradník ten na druhé straně také, jenže doskočil a zastavil. Anna přepadla a trochu ji bolela noha. Vyhoupla se do sedla a pomyslela na Alexe s Laurou. Najednou uslyšela kopyta. Otočila se a uviděla, jak Alex s Laurou zastavili před ohradníkem. ,,On ho skočil?! Jsi v pořádku?“ byl zaskočený Alex. ,,Jo a jo, nečekala jsem, že to skočí, ale on se přenesl s velkou lehkostí a přesností.“ Řekla Anna a otočila udýchaného hřebce. ,,Měli jsme nahnáno.“ Řekla Laura. ,,Asi pojedeme domů.“ Navrhnul Alex. ,,Jo, krokem, aby si Sorrel oddychnul.“ Řekla zamyšleně Anna. Dojeli na ranč, kde odsedlali koně a zavedli je na menší pastvu u ranče.
***
,,Vážně tě nic nebolí?“ zeptal se Alex. ,,Jen trochu noha.“ Přiznala se. Vyhrnula si nohavici a podívala se na odřené koleno. ,,To bude Ok, ne?“ zeptal se Alex. ,,Jasně, mám jen odřenou kůži.“ Usmála se Anna. Večer se mluvilo jen o Sorrelovi, co v něm je.