Hory
Dny se vlekly velmi pomalu, až byl konečně pátek odpoledne. Ester už měla všechny hodiny za sebou a teď seděla s Bárou u oběda. ,,Konečně pátek!“ vzdychla Ester. ,,Jo, to jo. Hele, mohla bych zítra jet s tebou?“ zeptala se nadějně Bára. ,,No, jezdit umíš. Jestli by to nevadilo trenérce, tak myslím, že jo.“ Řekla. ,,Ok, tak v kolik?“ ,,O půl deváté ráno.“ ,,Jo, to pude.“ ,,Tak ok, dneska se zeptám a večer ti dám vědět.“ Bára přikývla. Chvíli bylo ticho. ,,Jasně, tak já jdu, zatím.“ Zamávala Ester a šla odnést jídlo. Venku na ní čekalo auto. ,,Ahoj mami, mohla bys mě hodit rovnou na ranč?“ zeptala se. ,,Jo, jasně.“ Přikývla a dojeli. ,,Co ve škole?“ zeptala se máma. ,,Nic nového.“ Vzdychla, když vyjížděli z hlavní silnice. Auto zamířilo na prázdnou silnici. Jeli kolem domků a nakonec zastavili na polní cestě. ,,Dík za svezení.“ Řekla Ester a zamířila k vratům ranče. Rozloučila se s mámou a šla najít trenérku. Ta zrovna přejížděla snad nejtemperamentnějšího hřebce na ranči. ,,Dobrý den, tak co? Min zlobí.“ Zeptala se s úsměvem. Min byl hřebec paint horse, světle hnědobílí. ,,Jo, znáš ho.“ Řekla trenérka a hřebec se vzepjal. ,,Můžu se Vás na něco zeptat?“ Trenérka slezla z Mina a šla k ní. ,,O co jde?“ zeptala se. ,,No, moje kamarádka se chce účastnit zítřejšího pátrání.“ Řekla. ,,Jo, může jet, ale na kom?“ zeptala se. ,,Co takhle, Bohemia? Ta je vcelku rychlá.“ Navrhnula. Trenérka přikývla. ,,Chceš se projet?“ ,,Ráda bych, ale s Miraculousem.“ Vzdychla. ,,On se najde, uvidíš. Vem si třeba Thalien.“ Řekla. ,,Jo, to by šlo.“ Řekla a odešla. Vyjela si na ne moc dlouhou projížďku. Večer pak zavolala áře.
***
Crrrr! Crrrr! Crrrr! Zazvonil zvonek u dveří. Ester již v jezdeckém oblečení otevřela dveře. ,,Ahoj jen se obuji.Jé, ty jsi vzala Amora“ Řekla Ester a nasadila si boty a na ně si připnula chapsy. ,,No, myslela jsem, že by mohl trochu pomoci..“ Ozvala se Bára. Ester zavřela dveře a vyrazili směrem k ranči. Amor byl černý vlčák. Šli mlčky, až padesát metrů před rančem Bára promluvila. ,,No, to my pojedeme až k těm horám?“ ukázala na vzdálené rýsující se hory. ,,Jo.“ Řekla Ester a vešla na ranč. Tam stála trenérka se všemi koňmi. ,,Ahoj děvčata.“ Pozdravila je. Ester pokynula ,,Dobrý den, já jsem Bára.“ Pozdravila. ,,Ahoj, Jessica Mountainová.“ Podali si ruce. ,,Jedeš na té ryzce.“ Ukázala Báře klisnu a všechny tři začali hřebelcovat. Vyhřebelcovali je, vyčistili jim kopyta a nasedlali. Vyjeli směrem k horám. Cválali vedle sebe. Krystal byl nevíce vepředu a Bohemia zase nejvíce zaostávala. ,,Nebudeme tryskat?“ zeptala se Ester. ,,Jasně.“ Řekla trenérka. Pobídli koně a mlčky tryskali k horám. Udělali si krátkou přestávku na mýtince u hor a pak klusali až k horám. ,,Bezva, jsme tady před polednem.“ Řekla trenérka a vycválala malý kopeček. Amor s nimi držel krok, jenom při trysku zaostával, taky netryskali dlouho. ,,Hledej.“ řekla Bára a dala mu očuchat Miraculousův chránič na nohy. Amora chvíli poňuchával a pak se rozběhl do vysoké trávy.
